Martinův deníček · Vyšehrad

Trojdenní stokilometrová mise

Druhá cesta vedla od Vyšehradu po Berounce přes Karlštejn a Svatý Jan pod Skalou až na hradiště Libušín. Na konci jsem ji shrnul třemi slovy, jsou v nadpisu. Po Řípu už jsme nebyli jen dva lidi s projektem, měli jsme jména.

Martin a Lukáš stojí před kamenným historickým portálem.
Tady možná skočil Horymír na Šemíkovi

Témata cesty

  1. 1HledáníTéma druhé řady: hledání, poznávání a nalézání. Hledat znamená být otevřený.
  2. 2DevadesátkyLukášova i moje puberta. A k tomu puberta republiky.
  3. 3Dům rozestavěný třicet letNa otázku, co reprezentuje Česko, jsem měl odpověď hned.
  4. 4Co si doopravdy kupujemeMyčka nešetří vodu. Dělá z vás dobrého hospodáře, Lukáš doplnil, že i hospodyňku.
  5. 5Dvě otázky každé spiritualityTvoří hmota vědomí, nebo vědomí hmotu? Lukáš tomu říká fotbalový pavouk.
  6. 6Věštba od umělé inteligenceUprostřed cesty jsme si nechali od AI věštit budoucnost pořadu. Lichotila nám.

Cesta v kostce

Trasa
Vyšehrad, Chuchelský háj, Černošice, Karlštejn, Svatý Jan pod Skalou, Beroun, Nižbor, Libušín
Délka
31 km první den, 30 km druhý, 27,9 km třetí
Kopce
nejvíc druhý den kolem Karlštejna, zhruba 590 m nahoru
Vlakem
z Černošic do Mokropes a z Berouna do Nižboru
Šli jsme
18. až 20. června 2026
Poslech
díly I. až XIII., speciál se Sněžkou a Knedlíkové intermezzo

Den první

Praha → Černošice · 31 km · díly I. až V.

Začátek v kavárně Čekárna a první zastavení na .

Téma řady je dospívání. Moje shrnutí: „No počkej, to byla vlastně puberta i republiky.“ Lukáš na to: „To jsi řekl skvěle.“

V Bistru Kačák jsme potkali servírku a . Večer do Černošic, do penzionu Starý dům.

Co padlo cestou

  • Staré domy mají svou cenu: „Pískovcový zdi, eh, špaletový vokna, stropy pět a půl metru vysoko klenutý a tak dále. Účet za topení za rok byl sto čtyřicet tisíc.“
  • Česká republika podle Favoritu: „třicet let rozestavěného domu, což je ten výraz Český republiky, stojí ještě ten Favorit v barvě dětského trusu“
  • Historka , která se mi vybaví při každém přešlapu
Trasa v Mapy.com

Poslechněte si

Kde jsme jedli, spali nebo chtěli zkusit

Restaurace · Slivenec

Kačák

„A to je kuře na paprice, protože to je prostě, to jsou klidné vody na Máchači.“ Lukáš

Gastromapa ↗
Restaurace

Soul at

„Je to hezký, je to tam fakt pěkný.“ Lukáš

Restaurace · Černošice

Metro

„To je taky legenda.“ Lukáš

Gastromapa ↗
Nocleh

Starý dům

„A pak se musíme vrátit samozřejmě na náš úžasný hotel Starý dům, neboť už jsem ho přes Booking zaplatil a nebylo to v hotovosti.“ Lukáš

Co vidět cestou

Vyšehradský hřbitov

„To je fakt velký.“ Lukáš

Radotínské údolí

„Mám pocit, že jsme v pralese.“ Lukáš

hrad Kazín

„Prý je to nádherný místo, který se vypíná nad Berounkou, že to je opravdu hezký místo.“ Martin

Den druhý

Mokropsy → Beroun · 30 km · díly VI. až IX.

Ráno kousek vlakem do Mokropes a pak . U něj jsme pochopili, proč se jmenujeme Věrozvěsti.

Karlštejn a kafe v Piccole. „My jsme si to pěkně vychutnali v Piccole.“

Ve Svatém Janu pod Skalou hospoda, kde jsme . Večer podél Berounky: „My jdeme podél Berounky. Hejna kachen, zelený stromy, skály vysoký, na kterých jsou kostelíky.“ „To je prostě od Josefa Lady namalovaný.“

Co padlo cestou

  • Smažák jako kult: „Je to měkký a ty na to dáš mazlavou věc, která je taková sladko tučná, jo. To prostě nemůže nefungovat.“
  • Pravidlo pěti kilometrů: „Hele, v Česku seš vždycky tak pět kilometrů od párku s rohlíkem.“
  • Setkání s 
  • Bucket listy, můj psaný a Lukášův nepsaný:
  • Víra a vědomí pod Svatým Janem:
Trasa v Mapy.com

Poslechněte si

Kde jsme jedli, spali nebo chtěli zkusit

Kavárna · Mokropsy

Ferment

„A uvnitř vlastně hrozně hezký.“ Lukáš

Kavárna · Karlštejn

Piccola

„My jsme si to pěkně vychutnali v Piccole.“ Martin

Restaurace

Krobián

„Včera, viděls to u toho Krobiána, ten, tam jsi prostě žral celej ten koncept.“ Lukáš

Gastromapa ↗
Restaurace · Beroun

Black Dog

„Oni to maj pěkně dobrý udělaný.“ Lukáš

Gastromapa ↗

Co vidět cestou

Dub na Vráži

„To je masakr, že on může mít třeba čtyři sta let.“ Lukáš

Český kras

„Kras je krásnej.“ Martin

Svatý Jan pod Skalou

„Ale ne, všichni říkají, že Svatý Jan pod Skalou je jako překrásný místo.“ Lukáš

Šanův kout

„To je fantastický nález.“ Lukáš

Den třetí

Nižbor → Libušín · 27,9 km · díly X. až XIII.

Třetí den začal snídaní v Bistru U Sýkorky v Berouně a vlakem do Nižboru.

V lese nás napadly vosy. Díl XI. proto . Pak s námi poprvé .

Na hradišti Libušín jsme si nechali věštit od umělé inteligence. Moje shrnutí: „No protože umělá inteligence ti vždycky řekne něco, co chceš slyšet. To je ten její největší problém.“

Co padlo cestou

  • Krize středního věku:
  • Proč se na cesty chystám dopředu: „protože bych asi na PCT třeba nevyšel, kdybych dopředu to jako neprostudoval.“
  • Věštba, nebo analýza: „Mně to nepřijde, tomu se neříkáme věštba, tomu říkáme analýza.“
  • Tři sestry a pořadí sourozenců:
Trasa v Mapy.com

Poslechněte si

Kde jsme jedli, spali nebo chtěli zkusit

Restaurace · Beroun

Bistro U Sýkorky

„Fantastická, nejvýšší oběd v Berouně na brunch.“ Lukáš

Gastromapa ↗
Nocleh · Horní Bezděkov

penzion Lívanec

„Je to tam docela hezký a mohli byste dát s náma takovou tu poslední etapu k tomu Libušínu.“ Lukáš

Gastromapa ↗
Nocleh

Zastávka Míšbor

„Má to neuvěřitelnou poezii.“ Martin

Co vidět cestou

Libušín

„No hele, stojí to za to.“ Martin

kostel svatého Jiří

„Úžasný místo.“ Martin

Fotky z cesty

9 fotek

Po cestě: speciál a Knedlíkové intermezzo

  • Lukáš vzal syna Vojtu na Sněžku. je jediný díl, kde nejdu.
  • U knedlíků jsme udělali a prozradili, .

Co si všímám na nás dvou

  • Na druhé cestě už jsme měli jména. Já Šemík, Lukáš Horymír. Šemík a Horymír pod Skalou ↗
  • Všiml jsem si na sobě, že se cestou usmívám na lidi. Naučil jsem se to od Lukáše: „Co tys mě Horimíre naučil je, že jsem samozřejmě během naší první série všiml, jak reaguješ pozitivně na lidi, jak se s nima chceš bavit.“
  • Na cestě to fungovalo: „Řekl. A vznikly z toho vlastně hrozně milý interakce.“
  • V cíli jsem mu to řekl po rytířsku: „Horimíre, bylo mi ctí s tebou projít trasu Vyšehrad.“
  • Lukáš před posledním dílem napsal, že by se mnou chtěl putovat do osmdesáti. Příspěvek na Instagramu ↗

Kdybyste šli po našich stopách

  1. 1

    Zaprvé Chuchelský háj a Radotínské údolí. Pár kilometrů od Prahy a Lukáš měl pocit, že je v pralese.

  2. 2

    Zadruhé Svatý Jan pod Skalou a večer podél Berounky do Berouna.

  3. 3

    Zatřetí hradiště Libušín. „No hele, stojí to za to. Je to krásný místo.“

Na posledních kilometrech jsem přiznal: „Tak je to trošku smutný.“ V cíli jsem to shrnul: „Trojdenní stokilometrová mise.“

Kam dál? Na Velkou Moravu. Kde jste na jižní Moravě nejraději vy?

Martin

Martin a Lukáš stojí na lesní cestě s batohy na zádech.
Před námi je poslední díl druhé cesty

Časté otázky

Jak dlouhá je trasa z Vyšehradu na Libušín?

Podle naší mapy 89 km pěšky za tři dny: Praha → Černošice 31 km, Mokropsy → Beroun 30 km, Nižbor → Libušín 27,9 km. Z Černošic do Mokropes a z Berouna do Nižboru jsme jeli vlakem.

Kde začít poslouchat?

Dílem I. Na vyšehradském hřbitově překvapivě. Řada má třináct dílů cesty, speciál se Sněžkou a Knedlíkové intermezzo.

Kde se cestou najíst?

Na cestě z Prahy Bistro Kačák, v Černošicích Metro, v Mokropsech Ferment, na Karlštejně Piccola, v Hostimi U Krobiána, v Berouně Black Dog a Bistro U Sýkorky.

Je trasa náročná?

Každý den kolem 30 km. Nejvíc nahoru se jde druhý den kolem Karlštejna, zhruba 590 m.